Patří k našim nejznámějším hradům a stejně jako ty ostatní je opředen nejedním tajemstvím. Proslavil se kromě jiného zákazem vstupu žen i muzikálem Noc na Karlštejně, kde je popsán děj vedoucí ke zrušení tohoto opatření. A stejně jako existuje sedm lidských i přírodních divů světa, existuje i sedm divů Česka. Asi nikoho nepřekvapí, že Karlštejn je jedním z nich.
Byla tam truhla
V roce 1886 byl hrad v plném proudu rekonstrukčních prací. Propocení zedníci odlamovali zdivo, když se ozvalo jasné duté ťuknutí. V pevném kameni bylo něco cizího, co tam nepatřilo. Nastává ticho, nářadí se zastavuje v půlce pohybu. Když odstraní několik kamenů, ozve se výkřik: „Truhla! Je tam truhla!“
Jen se trochu usadí prach, je otevřeno kované víko, které tam čekalo celá staletí. Uvnitř pak mince s reliéfy panovníků, pečetidla, drahokamy, relikviáře se svatými ostatky i stříbrné poháry. Podle historiků šlo o část církevních pokladů, které dostaly na Karlštejně „azyl“ během husitských válek. Zazdění proběhlo zřejmě skrze služebnictvo hradu, které při vědomí rizika ukrylo cennosti do zdiva. Nabízí se ale otázka, jestli byla truhla jediná…
Templáři a ztracené dokumenty
Hypotéz kolem hradu je hodně. Podle jedné skutečně fascinující by tu mohly být i poklady templářského řádu. Ti byli totiž ve 14. století velmi mocnou organizací v rámci celé Evropy. To se pojilo s ohromným bohatstvím, po kterém se pátrá už od jejich zrušení a následné likvidace. Část ho mola skončit právě na Karlštejně. Ostatně co by bylo lepším úkrytem, než hrad střežící královskou pokladnici?
To by však znamenalo mnohem víc než jen další bedny plné zlata. Možné tajné prostory by skrývaly i dokumenty s potenciálem změnit náš pohled na dějiny. To se možná přibližuje s novými technologiemi na zkoumání památek. Georadary dovolují mapování struktur budov i podzemních prostor bez nutnosti fyzického výkopu.
To, co není na žádné mapě
Taková měření už byla provedena a badatelé vytipovali místa, kde by se mohly skutečně nacházet prázdné prostory. Vede to logicky ke spekulacím o celých patrech a systémech podzemních prostor. Funguje to stejně jako u egyptských pyramid, kde experti právě pomocí těchto metod objevují nové, dosud neznámé prostory.
V čem je tedy problém? Právě Karlštejn je extrémně chráněnou památkou. Není to film, kde by bylo možné jakoukoli část jen tak rozebrat.
Trezor, nikoli rezidence
Všechny tyto dohady podporuje realita záměru stavby. Císař Karel IV. totiž budoval hrad nikoli jako svou rezidenci, ale pokladnici a trezor pro říšské klenoty, poklady a cennosti. Šlo tak o místo, které mělo chránit nejen tuzemské cennosti, ale to, co mělo hodnotu v rámci celé tehdejší říše, potažmo Evropy.
A i když stavba probíhala v poměrně klidných dobách, nezapomínal panovník na silné opevnění a obranné prvky. Velmi čitelná je proto stupňovitost celé stavby i masivní zeď o síle sedmi metrů. Největší slabinou byla pozice. I když stojí na kopci, je níže než okolní vrcholy, hlavně tzv. Kněží hora. Právě z té byl ostřelován během husitských válek.
Poslední poprava v Salemu: Osm obětí honu na čarodějnice zemřelo přesně před 333 lety
Zdroje: EuroZpravy, Cestovinky, PoznatSvet, HradKarlstejn
