Alžběta Charlotta Orleánská jako žena mezi dvěma světy: Tchýně Marie Terezie, která spojila Francii s Vídní

Vyrůstala ve stínu Versailles, ale její osud formoval střed Evropy. Jako dcera slavného Monsieur a vnučka královny Alžběty z Čech se stala matkou císaře i babičkou Marie Antoinetty. Přesto zůstávala Alžběta Charlotta Orleánská věrná svému lotrinskému domovu.

REKLAMA

Dcera rebelského páru a neteř Slunečního krále

Alžběta Charlotta Orleánská se narodila 13. září 1676 v Saint-Cloud. Byla jedinou dcerou Philipa I., vévody z Orleáns a mladšího bratra Ludvíka XIV., a jeho druhé manželky Alžběty Charlotty Falcké. Ta byla vnučkou české královny Alžběty Stuartovny a do Francie přivezla přímost, vřelost i ostrý jazyk, kterými si získala sympatie dvora, i pozdější generací historiků díky své rozsáhlé korespondenci.

Alžběta Charlotte, která nesla čestný titul Mademoiselle de Chartres, patřila mezi nejváženější svobodné princezny své doby. Vyrůstala obklopená leskem Versailles, ale i přísností matky, která často narážela na dvorskou marnivost. Jak píše v dopisech, „její dcera byla krásná, upřímná, divoká a často ji doháněla k zoufalství.“ Právě tím, jak moc se vymykala očekávanému vzoru princezny.

Nepohodlná partie a pozdější velká láska

Jako u většiny urozených dívek té doby i osud Alžběty byl předem nalinkovaný. Měla se provdat za zahraničního prince, kterého nikdy neviděla, a navždy opustit Francii. Kolem její ruky kroužilo několik významných nápadníků, například císař Josef I. či anglický král Vilém III. Nakonec v pokročilých dvaadvaceti letech byla provdána za Leopolda Lotrinského. Jak uvádějí memoáry její matky, svatba s „pouhým vévodou“ byla jistým zklamáním pro princeznu, která bývala zvažována pro trůny říší.

Svatba se konala 13. října 1698 ve Fontainebleau a byla to okázalá slavnost. Přestože šlo o sňatek z rozumu, z Alžběty a Leopolda se stali oddaní partneři. Usadili se v Lotrinsku na zámku Lunéville, přezdívaném „malé Versailles“, kde spolu vychovali třináct dětí. I když několikrát truchlili nad ztrátou těch, které zemřely v raném věku.

Vlivná matka císaře a babička Marie Antoinetty

V roce 1708 se v Nancy narodil jejich nejstarší přeživší syn František Štěpán Lotrinský, který se později stal manželem Marie Terezie. Alžběta Charlotta se tak stala babičkou slavné Marie Antoinetty a skrze ni předala francouzskou krev přímo do habsburské linie.

Sama zůstala Lotrinsku věrná, když musel její syn vévodství odevzdat Francii výměnou za Toskánsko, hluboce ji to zasáhlo. Usadila se v Commercy, které jí bylo uděleno jako útěcha, a zůstala tam až do své smrti 23. prosince 1744.

Alžběta Charlotta tak zůstává připomínkou propojenosti evropských dynastií, ale i silné ženy, která si našla své místo mezi palácem Versailles a zelení lotrinských zahrad.

Marie Kučerová, DiS.
Marie Kučerová, DiS.
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

USA koupily Aljašku od Ruska. Obchod, kterému se před 158 lety všichni smáli

Když Rusko prodalo Americe Aljašku, všichni se smáli. Dnes je z ledové pustiny zlatý stát, který Američanům vydělává miliardy.

Od éteru přes mandragoru k narkóze, jak ji známe. Objev, který před 179 lety utišil bolest a změnil dějiny medicíny

Před 179 lety, konkrétně 16. října 1846, poprvé usnul pacient pod vlivem éteru. Chirurgie se tím zbavila svého největšího strašáka - bolesti. A to díky narkóze.

Ticho, které zůstalo. Bubny po 84 letech znovu připomínají první židovský transport z Prahy

Na den přesně po čtyřiaosmdesáti letech od chvíle, kdy z nádraží Bubny odjel první židovský transport, vstupuje do českých kin dokumentární film Expedice Bubny.

V Paříži vznikla vláda dřív než republika. 14. říjen byl dnem, kdy jsme se přestali řídit rozkazy z Vídně

Bylo pondělí 14. října 1918. Rakousko-Uhersko se hroutilo. Mezitím co doma lidé přestávali chodit do práce, v Paříži vznikla první československá vláda.

Předem rozhodnutý soud. Spolu s Miladou Horákovou popravili před 75 lety pro výstrahu i tři další

Bylo to brzy ráno 27. června 1950. Na dvoře pankrácké věznice oběsili Miladu Horákovou. Spolu s ní zemřeli i Záviš Kalandra, Jan Buchal a Oldřich Pecl.

Ludvík XVI. šel na smrt s kapesníkem v ruce. Dav si máčel šátky v jeho krvi a bral prameny vlasů jako suvenýr

Francouzský král Ludvík XVI. šel klidně vstříc smrti. Poprava, kterou sledovaly tisíce lidí, se proměnila v krvavé divadlo.